Atrax robustus - australský pitbull mezi pavouky

Dá se tvrdit že se jedná o nejobávanějšího pavouka Austrálie, nebo lépe řečeno - nechvalně proslulého. Řeč je o Sklípkanci jedovatém (Atrax robustus), neboli Sydney Funnel Web Spider.

Tento druh pavouka se vyskytuje na území Nového Jižního Walesu v Austrálii. Upřednostňují výše položené zalesněné oblasti s jílovitou půdou, kde se lépe zadržuje voda. Pavouci rodu Atrax hledají úkryt pod kládami, kúrou a kameny, kde najdou chladné a vlhké prostředí. Jejich přezdívka Funnel Web Spiders vychází z jejich nálevkové pavučiny, kterou si pavouci budují na ploše před úkrytem tak, aby mohli detekovat kořist, po které instinktivně a bleskurychle vystartují, usmrtí a zavlečou do úkrytu ke konzumaci.  

Pavouci jsou obecně známí jejich výskytem v obydlených oblastech, kdy ne zřídka spadnou například do bazénu. V nejvíce případech se jedná o samce, kteří se v dospělosti (v období od listopadu do dubna) vydávají hledat samice, a tím se z nich stávají potulní pavouci, kteří můžou místní obyvatele potěšit svoji návštěvou.

Jak už jsem zmínil - pavouci často spadnou na zahradě do bazénu. Je působivé, jak dlouho vydrží ve vodě, respektive pod vodou. Ačkoliv neumí plavat, tak dokáží zachytit vzduchové bubliny na chloupkách jejich abodmenu a to jím jednak pomáhá při absorbci kyslíku, tak k udržení na hladině a to dlouhé hodiny. Časem však klesne vztlak, který produkují vzduchové bubliny a tím pavouk klesne ke dnu, kde se postupně utopí. Jsou ale známy případy, kdy tento Sklípkanec vydržel až 30 hodin pod vodou na živu.

Ačkoliv samci tohoto pavouka disponují jedním z nejsilnějších neurotoxických jedů ve zvířecí říši, tak od roku 1991 je na světe protijed, který v podstatě eliminoval úmrtí po kousnutí pavouky rodu Atrax.  Samice a mladší jedinci mají naopak toxicitu nižší a nejsou tedy tolik nebezpeční pro okolí. Vyšší toxicitu jedu samců zapříčiňuje látka Robustoxin (d-Atracotoxin-Ar1.). Tato látka napadá nervový systém převážně primátů a lidí, přičemž na jiné druhy savců nemá takový účinek. Průměrně samci disponují až 176mg jedu, kdy smrtelná dávka pro člověka je 0,2 mg/kg.

To co děla z tohoto druhu tak obávaného pavouka je krom jejich toxicity také vysoká agresivita a výrazné defensivní chování, kdy pavouk neváhá a ihned využívá své silné chelicery k útoku a tak počet kousnutí dosahuje u těchto bojovníků vysokých čísel. Rozdíl oproti například jedovatým hadům, kteří s jedem nakládají více spořivě je ten, že pavouk bez problému vpraví během útoku do těla svoji plnou dávku jedu. To se zapříčinilo o vysokou míru úmrtnosti po kousnutí pavouky rodu Atrax a zařazení těchto bojovníků mezi nejobávanější zástupce pestré australské fauny.